Drahomíra Bačkorová
@drahomiraba1 • 18,893 subscribers
Kam se hnu, tam je zeď. Roztomilý malý zvěřinec plný sebepoškozujících zvířátek. Nosím spoďáry jako Bridget Jones. Jsem tu JEN kvůli lajkům.
Shorts
Videos
Když jsem si přibližně touhle dobou před rokem začala píchat Mounjaro, řekla jsem si, že až dosáhnu cílový váhy, což při mý vejšce 152 cm (jo, jsem trpaslík, jako mívala jsem i 155, ale prostě se zmenšuju) je 50 kilo (podle tabulek je při týhle vejšce optimum ještě míň), tak za odměnu půjdu do restaurace a dám si jídlo, který jsem léta neměla, třeba pizzu, nebo smažák, nebo hranolky nebo něco v indický s plackou. Tak 50 furt nemám, nejvíc jsem se k tomu přiblížila na Sri Lance, kde jsem se většinu dne hejbala, zatímco teď sedím 9 hodin v práci u compu, doma další dvě hodiny a za den nestihnu ujít ani kilometr. Jako ono to je fuk, v mým věku už je dávno jedno, kolik vážím, mimochodem minulej tejden kolegyně, když jsem jí ukázala svý břicho, řekla jen: Ježíš!, navíc by mi z takovýho jídla, na který dávno nejsem zvyklá, stejně bylo úplně blbě. Je to jako se vším v mým životě: ať se snažím sebevíc, nikdy se mi nic nepovede pořádně. Maximálně tak napůl. Nepotřebuju tady od vás masírovat ego, že na svůj věk vypadám dobře, za ty prachy, co jsem dala do injekcí, bych těch 50 kilo čekala:-) Tohle video je jen taková metafora mýho života.
Drahomíra Bačkorová38,071 views • 1 month ago
Byl to normální den, 3. října 2022, ty dlouhodobě od dětství bolavý záda jsem si ten den dorazila při naprosto banálním cviku a následnou jógu jsem docvičila jen díky tomu, že mí jogíni to umí sami, já přemejšlela, jestli se dřív pobliju bolestí nebo umřu. Jela jsem rovnou na pohotovost, doktor na mě kouk od stolu, přikázal sestře dát mi injekci a na můj dotaz, jestli to pomůže, řekl, že neví. Nepomohlo. A tím začala má víc než dvouletá cesta plná hledání cest, jak ty záda vyléčit. Už z rentgenu, kterej mi nechala udělat nejlepší BílýŠťastnýDrak 🐉 bylo jasný, že ta bederka má nejlepší léta za sebou, ale do zprávy mi napsala: Štíhlá, osvalená, stoj jistý, chůze rytmická. Tak to bylo fajn. Pak mi jeden kluk, co tu nebudu psát jeho jméno, doporučil jistýho docenta v Centru pohybový medicíny profesora Koláře, kterej mě pak poslal na magnetickou rezonanci, chvíli koukal na snímky, pak na mě, oznámil mi, že blbě stojím, blbě chodím, blbě se předkláním, jsem hypermobilní, operaci se stejně jednou nevyhnu a že teda po zaplacení 16 tisíc mě budou chvíli rehabilitovat. Ten fyzioterapeut byl fajn, ale i po 15 terapiích mně o moc líp nebylo a víc v tom poplatku nebylo. A víte co? Sorry not sorry: síla twitteru. Tenkrát totiž byla tahle síť ještě před Elonem a v pořádku. Takže první gamechanger byly injekce guna MD a přístup Pavel Poštulka 🇮🇱, který přinesly výrazný zlepšení nejen zad, ale i kdysi operovanýho a znovu bolavýho ramene, o kterým pan doktor po shlédnutí snímků z MR řekl: Jak to říct... je to jako by vám někdo všechno, co máte pod kůží, vyndal, rozmlátil kladivem a znovu dal zpátky. Tam není dobře nic. Ani nic, co by se na to případně dalo operovat. Nikdy jsem nic takovýho neviděl. Anyway asi tak desetkrát jsem přijela, dostala injekce a bylo mi na půl roku líp. Jenže z časovejch důvodů už jsem pak do Prahy co tejden jezdit nemohla a bolest se vrátila. Další gamechanger byla ajurvédská doktorka na Sri Lance. Tam sem odjela v prosinci 2023, kdy už ty záda zase bolely a vůbec jsem si nebyla jistá, jestli tam doletím. Tahle léčba byla naprosto obskurní: léčila mě bylinama, olejema, vod kterejch jsem měla furt tmavej mastnej flek na zadku, masážema a hlavně takovou středověkou metodou, kdy jsem (třeba) 20 minut ležela tím obratlem na něčem jako trubka od koberce, což jsem si myslela, že je nejhorší, co mě mohlo potkat, než mě pak začala omotávat širokým pruhem látky jako by mě zavazovala do těsný šněrovačky a v tomhle jsem v tom bejt několik hodin, což je v případě mý klaustrofobie peklo a taky mi teda došlo, že shibari asi nebude pro mě ten pravej kink. Zvláštní teda je, že mi to dost pomohlo, možná se tělo tak vyděsilo, že se radši začlo uzdravovat. A pak přišel třetí a zásadní gamechanger. Druhej den po návratu ze Sri Lanky jsem šla k vyhlášenýmu rehabilitačnímu doktorovi v Pardubicích, se kterým se sice rozhodně nikdy fakt nikdy nebavte o politice a kospiracích, ale pomoct vám, to vám pomůže. První, co mi řekl, bylo, že ho výsledky MR nezajímaj, protože každej je jinej a i s mým nálezem můžu žít klidně bez bolesti. No a pak mě doporučil Redcord. Nebudu to vysvětlovat, vygooglete si to a koukněte na to video. Chodím skoro každej tejden na půl hodiny. Rameno mě nebolí vůbec, což nechápu, ale já toho nechápu daleko víc, a záda přiměřeně věku a opotřebení, ale absolutně se to nedá srovnat s tím, jak to bolelo předtím. A hlavně mám tak pevnej střed těla, jako nikdy. (ne, není to pod vrstvou tuku vidět, ale na to sere pes, pevný to je, záda to drží a břicho stejně nikde neukazuju). Navíc ta fyzioterapeutka chodí taky na crossfit, i když do jinýho gymu, a tak ke mně přistupuje, jako k někomu, kdo sportuje, a ne jako kdysi před 10 lety ortoped, kterej se mě tehdy zeptal: Proč proboha ve vašem věku děláte shyby? Tak asi tak. Je to dlouhý, ale třeba to někomu pomůže:-)
Drahomíra Bačkorová64,289 views • 1 year ago
Tenhle cvik není moc oblíbenej, jmenuje se pistols a ne každej ho udělá. Jenom síla k němu totiž nestačí. Jenom mobilita ale taky ne. Musíte mít sílu i mobilitu, pak je to easy. Běžně se nedělá do sedu, ale jen do dřepu, to už trochu machruju. Anyway kombinace ashtanga jógy a crossfitu je podle mě ideální na budování síly i zvyšování mobility.
Drahomíra Bačkorová34,482 views • 7 months ago
Někdy v půlce prázdnin ke mně začal chodit na lekce ashtanga jógy novej kluk, nevím kolem 30 let, neumím to odhadnout. Ze začátku docela trpěl a moc mu to nešlo, ale vydržel, dokonce si koupil na mou radu lepší (což neznamená rozhodně dražší) jogamatku a zrovna jsem si říkala, že by z něj při pravidelný praxi mohl bejt dobrej jogín. Noa včera po lekci mi říká: hele, já nějak ztrácím motivaci, jak cvičíme pořád stejnou sestavu. Byl tak pošestý! Jde o to, že pokud opravdu chcete dělat jógu, je trochu kontraproduktivní chodit k někomu, kdo má každou lekci úplně jinou, to vpodstatě popírá smysl jógy. Stejná sestava cviků má význam v tom, že se to za nějakou dobu naučíte a už nemusíte koukat na učitele nebo na ostatní, co a jak dělat, ale můžete zůstat v koncentraci na tělo a ve flow pohybu a dechu a prohlubovat a zlepšovat jednotlivé ásany a vnímat, co se při nich děje. Tradiční první série ashtanga yogy trvá hodinu a půl, má okolo 40 ásan propojených tzv vinyasou, což je přechod mezi ásanama, kterej je sám o sobě tak těžkej, že ho dodnes dokonale nezvládnu ani já. Z těch 40 ásan ten kluk udělal tak, jak by měly vypadat, tak možná tři čtyři. A ztratil motivaci. Myslím, že problém je i v tom, že vlastně nejsme zvyklí při pohybu vnímat ten ej pohyb, málokdo už cvičí bez sluchátek (joga a sluchátka na uších je podle mě zločin!), hodně lidí potřebuje zrcadlo, ačkoli i to odvádí pozornost z vnitřku ven a možná jen zezačátku to pomůže kontrolovat podobu cviku (třeba v posilovně), ale jakmile jsem přestala před lety cvičit na zrcadlo, začala jsem pohyb a tělo vnímat úplně jinak. Klukovi jsem to vysvětlila a uvidím. Samozřejmě má milion možností jít na jinou jógu, kde bude každá lekce jiná a je to ok, to, co a jak cvičím já, není pro každýho. Btw, třeba tenhle skok do vrány jsem trénovala léta, a i dnes jsou dny, kdy potřebuju víc pokusů, než tam skočím a udržím se.
Drahomíra Bačkorová32,854 views • 9 months ago
Tomuhle cviku se říká humusák. Je zřejmé, proč:-) Anyway, když si ho ráno po probuzení párkrát dáte, máte téměř stoprocentní jistotu, že nic hnusnějšího vás ten den už nepotká. Já teda patřím mezi setinu promile lidí, který tyhle cviky milujou, takže pro mě to neplatí😍
Drahomíra Bačkorová26,533 views • 8 months ago
Dost lidi tu sportuje, tak me napadlo, že bych občas mohla předat nějakou zkušenost… Poměrně často vídám lidi dělat dřep asi, jako kdyby si chtěli sednout na záchod, nechali zadek vysoko nad sedátkem a zůstali v předklonu, asi aby viděli, co produkujou do mísy. Takže jakejsi podřep v předklonu. Tím se připraví o většinu benefitů dřepu. Pokud máš v pořádku kolena, není jedinej důvod udělat hlubokej dřep a ne, neničí to kolena: kolena jsou doslova vyrobený na hlubokej dřep. A předklon si nech na mrtvý tahy, ke dřepu nepatří. Můžeš to trénovat třeba takhle…
Drahomíra Bačkorová29,527 views • 10 months ago
Než se mě tu zas někdo bude ptát, proč to dělám a že bych radši měla hlídat ňáký cizí děti, nebo mi bude radit, abych běhala, že jinak nezhubnu, tak chci zdůraznit, že silový cvičení pro ženy 55 plus je hodně důležitý. Snižuje výrazně riziko osteoporózy, zabraňuje atrofii svalů, zrychluje metabolismus, zlepšuje rovnováhu a kupodivu má vliv i na kardiovaskulární systém. Tak proto to dělám. Navíc tohle je docela dobrá metafora mýho života: padám držkou k zemi a furt se ještě dokážu vždycky zvednout, i když to poslední opakování mi už dalo zabrat😉
Drahomíra Bačkorová32,614 views • 1 year ago
0:45
Sensitive content
This media may contain sensitive content.
Každej den v práci se na mě celou dobu valej fotky z celýho světa. Prakticky v přímým přenosu vidím všechy války, raketový a dronový útoky, zborcený domy, lidi zbrocený krví, následky povodní, hurikánů, zemětřesení, hladový děti, mrtvý lidi, pády letadel, vykolejený vlaky, znečištěný řeky, jo a taky celebrity a jejich kozy. Protože kdo na červeným koberci neukáže aspoň kousek bradavky, jako by tam vůbec nebyl. Dnes třeba Sydney Sweeney, ta má teda mimochodem naprosto luxusní prsa. Já ne, ve skutečnosti teď už nemám skoro žádný, ale zase umím podívat se na svůj zadek, aniž bych potřebovala zrcadlo. A to se určitě taky počítá:-)
Drahomíra Bačkorová13,248 views • 7 months ago
Občas, třeba když zaspím a nestihnu společnej trénink, tak pak v gymu vymejšlím píčoviny a zkouším koukat na svět z jiný perspektivy. Pokud vám vadí tetování a explicitní záběr na mou prdel (na konci), tak si to ani nepouštějte!!! Nebo si pak nestěžujte.
Drahomíra Bačkorová10,442 views • 8 months ago
No more content to load